Zajícova

6. 12. 2018 19:24:24
Jaké myšlenkové pochody se asi ubírají hlavou nebohého zajíce, který se zoufale snaží uniknout před smrtonosnou puškou myslivcovou?

Až mě chytíš, myslivečku,

ze samého štěstí

vypiješ hned piva bečku.

Jenže já kol klestí

před tvou puškou prchám.

Nedám přece život drahý

mysliveckým mrchám.

Utíkám před těmi vrahy

neprostupným houštím.

Píchnuv se o osten v mlází,

trochu barvy pouštím,

avšak to mě nerozhází.

Rozhodně je věc jasná,

že nemohu ztrácet čas,

sic pro světla překrásná

moje zhasne světa jas –

a potom na talíři

bezcitného hajného,

který na mě zamíří,

zaskví se jen pro něho,

jakož i pro ženu jeho

a snad též pro jejich děti,

jež těší se na tátu svého,

když k nim domů z lovu letí,

moje maso skvělé chuti,

obklopené oblohou –

ta myšlenka běhy nutí,

by pádily, seč mohou.

Všichni už to vzdali.

Jenom jeden dychtivec

stále za mnou valí –

neúnavný myslivec.

A já dále upaluji

před myslivcem nevraživým.

Čerta na zeď nemaluji,

vždyť chci ještě zůstat živým.

Chytíš-li mě, myslivečku,

za mým mladým žitím

uděláš tak jasně tečku.

Jenže já se řítím,

kam mě moje světla vedou –

klidně třeba skrze trní.

Moje běhy přímo jedou,

až mi z toho v hlavě brní.

Nyní zdá se, že už snad

nikdo není za zády.

Běhu mohu zanechat.

Rozhlédnu se teď tady,

kde bych jenom mohl směle

uložit se k oddechu.

Louka pohostí mě vřele –

bude tam jak v pelechu.

Oddychnu si na louce,

jež vyhlíží liduprázdně.

Tu najednou derou se

lkavé zvuky celkem rázně

v moje dlouhé slechy.

Tak dozadu otáčím se

a vidím, že vzdechy

pocházejí od myslivce,

který za mnou letěl,

potom ale klopýtl,

načež na zem sletěl,

tudíž mě už nechytl.

Autor: Otakar Vejrosta | čtvrtek 6.12.2018 19:24 | karma článku: 4.99 | přečteno: 132x

Další články blogera

Otakar Vejrosta

Zima je tady

Máme tu první prosincový den a s ním sněhovou nadílku. Přináším svoji nově složenou básničku o zimním období.

1.12.2018 v 11:02 | Karma článku: 4.75 | Přečteno: 109 | Diskuse

Otakar Vejrosta

Opilcova odysea

Verše opilého člověka, jenž by rád našel cestu domů, avšak v jeho stavu se mu to nedaří, ba nevede se mu ani v souboji s hmyzem...

28.11.2018 v 21:48 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 317 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

David Snítilý

Requiem pro nemilovanou

Pro rodiče je nejhorší když přežijí své děti. Pro některé děti je, ale mnohem horší žít se svými rodiči.

17.12.2018 v 13:18 | Karma článku: 7.91 | Přečteno: 526 | Diskuse

Stanislav Salvet

Hledání nadpozemské inteligence

Odpověď na životní výzvy: Je třeba k nim přistupovat opatrně a uvážlivě. Rozjíždět se pomalu a s rozvahou. Nepřepálit start, ať zbude hodně sil do cílové rovinky.

17.12.2018 v 13:04 | Karma článku: 7.76 | Přečteno: 196 | Diskuse

Jan Sviták

Hmatatelný důkaz existence Ježíška

Krátká povídka napsaná pro jedno adventní autorské čtení. Takže kakao uvařit, povídku přečíst, třeba v sobě ukrývá trochu svátečního světla.

17.12.2018 v 7:29 | Karma článku: 8.65 | Přečteno: 169 | Diskuse

Pavel Hewlit

Ženský orgasmus (literární pojetí)

Pohled na sex je stále zvláštní, a co je ještě zvláštnější, jeho základní formy jsou stále jako by tabuizované - na rozdíl od jeho tvrdších forem v pornografii. A přitom ty základy jsou tajemné. Tak krásně tajemné.

16.12.2018 v 15:17 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 934 | Diskuse

Iva Doudová

Návštěva až z Prahy / Jak to chodí u Pěnkavů

Že k Pěnkavům přijede návštěva, se postupně od Máni Pěnkavové dovídali všichni sousedé, kolegyně z práce i docela neznámí lidé ve frontě v mlékárně.

16.12.2018 v 13:43 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 318 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 5.36 Průměrná čtenost 186

Nevím proč a nevím k čemu, ale někdy básně píši a příběhy ve verších. Člověk, pokud dobře je mu, vypije-li múzy číši, není to přec žádný hřích. Dám cos blogu spanilému, ze kterého moudrost čiší, v den i v nocích bezesných.

Najdete na iDNES.cz